Přejít k hlavnímu obsahu webu
Úvod » Aktuality » Dárek od Ježíška aneb Jak jsem venčil koně
Darek od Jeziska aneb Jak jsem vencil kone

Ježíšek má velkou fantazii, nosí mnoho dárků, ať už klasické „měkouše“, které nedělají úplně radost, když se rozbalí, avšak teprve v momentě, kdy si je oblečeme a začnou nás hřát. Před lety jsem dostal pruhované triko. Po rozbalení jsem si říkal: „tohle nosit nebudu.“ Časem se stalo mým nejoblíbenějším.

S „Kovbojkou a jejími miláčky“ jsem měl možnost se ještě párkrát potkat. Vzala mne za svou kobylkou asi dvakrát. Ve výběhu si ji chytila, přesněji kobylka sama přišla k ní. Při jednom předvánočním setkání nastal výměnný ceremoniál dárků. Chtěl jsem si to nechat až pod stromeček. Zvědavost mne nenechala. Nakoukl jsem už v hospodě, kde jsme trávili čas ve společnosti trempů. Dostal jsem mnou už léta vysněný šátek v barvě mých očí, takový divně smotaný provaz a zvláštní umělý kartáč. Zeptal jsem se, zda je k tomu i návod. Odpověděla mi: „A hledal jsi pořádně?“ Prozkoumal jsem i dno dárkové tašky. Na dně jsem našel nádherně opálený lísteček a do spirály napsaný text morseovkou. Chtě nechtě, musel jsem s pravdou ven, že morseovku úplně neovládám. Při hrách, které používáme na táboře, a jiných hrách je vždy po ruce klíč a v paměti jsou jiná, důležitější data. Zeptal jsem se jí, zda mi s tím pomůže, že neznám úplně všechna písmenka. Řekl jsem však kouzelné zaklínadlo: „Nikomu to neříkej.“ V ten moment se z ní stala malá rozhlasová stanice, která ohlašovala bulvární zprávičku všem kolem a dokola: „Neumí morseovku, neumí morseovku …. .“ Klasik tvrdí: „Každý problém, má minimálně dvě řešení.“ Zjistím, co mi tam píše. Tohle se vyřešit dá! Od výčepního jsem si půjčil účtenku a tužku. Pod sebe jsem napsal abecedu, doplnil znaky pana Morseho, které jsem znal. Kamarád, se kterým děláváme tábory, seděl u vedlejšího stolu. Požádal jsem jej, aby doplnil zbytek. Unavenému po výšlapu a po pár hodinách v hospodě mu to šlo pomaleji. Po chvilce se objevila i ona a zbytek doplnila. Klasické materiální dárky začaly rozšiřovat ty zážitkové. Od wellness přes parmanentky až po nejrůznější zážitky. Stálo tam: „Dárkový poukaz na neomezené vycházky s koněm jménem Antara. Součástí poukazu je proškolovací kurz.“

 

Z technických a časových důvodů se nestihlo proškolení uskutečnit. Přesto jsem jedno nádherné, slunečné, „typicky lednové“ odpoledne (i v rádiu hlásili, že by měl padnout teplotní rekord, téměř jako na jaře) vyrazil využít poukázku. „Neboj holky Ti ji chytí,“ byl jsem majitelkou ubezpečen. Vzal jsem ohlávku, což byl ten zvláštní provaz, kartáč a vyrazil. Hlavou se mi honila spousta otázek. Jak ji poznám? Bude poslouchat? Zkouším volat Šárce, provozovatelce Stáje Šárka: „Nikoho tu nemám, holky jsou na vyjížďce a já jsem v očekávání, tak bohužel.“ Už jsem byl na cestě, natěšen už několikátý den. Na pastvině, kde jsem předtím s majitelkou byl, se bohužel žádný koník nenacházel. Zřejmě budou asi blízko stáje. Příjemnou procházkou jsem pokračoval dál.

Dorazil jsem do Stáje Šárka v Bečelově u Protivína. Majitelka Šárka mi udělala rychlokurz s ohlávkou. „Kratší strana vlevo tohle přes uši a tady uzel.“ To bylo vše, cca 20 vteřin. Pak ukázala do stáda koní: „Je to ta vlevo od krmení.“ Procházím ohradou a označenou kobylku se snažím vyrušit od jídla. Chvilkové přemlouvání. Nasazuji ohlávku dle bleskové instruktáže. Povedlo se. Vyvádím kobylku z ohrady a vyrážíme na první společnou procházku. Šárka mi potvrzuje správnost výběru a provádí kontrolu správného nasazení ohlávky. Vzhůru do přírody! Na louce za vraty Antarka hned sklání hlavu a pase se. O kus dál vidím sluncem nasvícenou nádhernou travičku. Vyrazíme tím směrem. Tam se jí to líbí o něco více. Vyndavám kartáč. Ještě pokus o vyfocení mobilem před a po mém prvním pokusu o vyčištění koně bez instruktáže. Dostat se do záběru i s koněm je velmi nelehký úkol. O focení dětí a zvířat se napsalo už velmi mnoho.

Když se koním člověk obdivuje a pohybuje se kolem nich jen zpovzdálí, nevěřil by, kolik můžou mít v sobě prachu. Antara je velmi klidná kobylka, přesto musím myslet na to, aby mi neutekla. Ohlávka má naštěstí dlouhý provaz, tak si ji poutám kolem pasu. Chvilka kartáčování a oblaka prachu se šíří vzduchem. Jedna strana je za námi, teď ještě zbývá druhá strana. Druhý pokus o nafocení před čištěním. Prašný proces se opakuje. Nohy čistím raději jen v měkkých částech. Největším zpestřením je čištění hlavy. Přemluvit kobylku, aby chvilku držela hlavu nahoře, je náročné. Všude kolem má nádhernou zelenou a šťavnatou travičku. Nechápu, jak se může dostat bláto i mezi uši. Tam raději jen lehce a opatrně. Na závěr si nechávám hřívu. I já sám mám radost, připadám si jako kadeřník. Pomalu se začíná šeřit. Z Antarky je opět moc hezká koní slečna. Ještě se kousek projdeme. Zkusíme portrétek pro paničku. Skutečně téměř nemožné. Cestou zpět se povede i pár koblih, trávení máme v pořádku. Odvádím kobylku zpět do ohrady. Ještě na rozloučenou a poděkování za její poslušnost ji obdaruji jablky a mrkví. Hned se k ní hrnou její konští kamarádi. Šárka mne upozorňuj: „Na to pozor, občas mohou blbnout.“ Sundavám ohlávku, poplácáním se loučím a děkuji za hezké odpoledne.

Tma už přikryla celou stáj. Šárka prohání na jízdárně hřebce a odvádí ho do boxu. Prosí mne, zda bych jí nepřivedl dalšího koníka z výběhu, toho s dekou. Zavedeme jej na jízdárnu. Oběhne kolo a zamíří ven. Je chycen. Jsem instruován, že kdyby šel znovu ven, mám zvednout vidle. Po zavedení zpět se ihned otáčí a provaz, neprovaz – opět letí ven. Vytrhává tyčky, poráží zábrany. Je chycen, umravněn a zavřen do boxu.

Z vyjížďky se vrací děvčata s tím, že někde cestou jedna z nich ztratila telefon. Vezme si auto a zkusí se vrátit zpět po stopách. Nabízím pomoc při hledání prozváněním. Jde se podívat do auta. Nakonec se pohřešovaný najde v autě. I to se stane. Veselá příhoda nakonec.

Příjemné odpoledne v přítomnosti němé tváře. Těším se na další volnou chvilku a využití poukazu od Ježíška.

PS: Omluvte kvalitu unikátních fotografií z mobilního telefonu.

 

Darek od Jeziska aneb Jak jsem vencil kone Darek od Jeziska aneb Jak jsem vencil kone Darek od Jeziska aneb Jak jsem vencil kone Darek od Jeziska aneb Jak jsem vencil kone Darek od Jeziska aneb Jak jsem vencil kone Darek od Jeziska aneb Jak jsem vencil kone Darek od Jeziska aneb Jak jsem vencil kone Darek od Jeziska aneb Jak jsem vencil kone Darek od Jeziska aneb Jak jsem vencil kone Darek od Jeziska aneb Jak jsem vencil kone Darek od Jeziska aneb Jak jsem vencil kone Darek od Jeziska aneb Jak jsem vencil kone

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>

Aktuality

21.7.2017

Prográmek na úpravu fotografií

ZPS 18 lencik
Fotografie se upravují odedávna. U klasické fotografie...

20.6.2017

Strakonické kropítko – mlžítko

Kropítko Strakonice
Zaregistroval jsem na internetu, že Strakonice mají na...

16.6.2017

Kde se vzali vynálezy a technologie?

Video vynálezy
Říkává se, že „nouze naučila Dalibora housti“....