Přejít k hlavnímu obsahu webu
Úvod » Aktuality » Masopust v Protivíně 2014
Masopust Protivín 2014

se uskutečnil v sobotu 1. března a pořadatelem již tradiční akce je Společnost pro rozvoj Protivína

 

Text: Mgr. Pavel Koc

Masopust i v Protivíně

Pokud jste se v sobotu1. března přijdete podívat na ukázku staročeské růžičkové koledy s masopustním průvodem, budete se dobře bavit. Tradici masopustu se rozhodli založit v Protivíně členové občanského sdružení Společnost pro rozvoj Protivína v loňském roce.

A protože pořadatelům nejde jen o zábavu, je dobré si připomenout, proč se masopust vlastně slaví a proč právě ukázka růžičkové koledy.

Masopust neboli karnevalové období bylo v minulosti období od Tří králů do Popeleční středy. Popeleční středou začíná postní období před Velikonocemi. Název karneval je synonymem masopustu (z italského carnevale, vlastně „maso pryč“). Dnes se jako masopust (nebo karneval) označuje zejména toto masopustní veselí.

Masopust, a zvláště několik posledních dní tohoto období (fašank, fašanky, končiny, bláznivé dny, konec masopustu), byl pro lidi v minulosti oficiálním svátkem hodování, během kterého bylo třeba se dosyta najíst. Pak následoval dlouhý čtyřicetidenní půst. V době masopustu se na královském dvoře konaly hostiny, ve městech tancovačky, na vesnici vepřové hody. Těm, kdo se slávy nezúčastnil, se posílala bohatá výslužka, kdysi na Moravě zvaná šperky a v Čechách zabijačka. Výslužka většinou obsahovala ostatky, huspeninu, klobásy, jelítka, jitrnice, ovar, škvarky.

Masopust končil v noci před Popeleční středou, kdy ponocný zatroubil na roh a rychtář všechny vyzval k rozchodu. Druhý den (na Popeleční středu) naposledy se konzumovaly mastné rohlíky s kávou nebo mlékem, dopoledne ještě byla povolena kořalka. Oběd však už byl přísně postní, což většinou bývala čočka s vajíčkem, sýr, chléb, vařená krupice, pečené brambory.

Růžičková masopustní koleda se nevyskytuje nikde jinde v republice, pouze v úzkém pruhu vesnic okolo Doudleb na Českobudějovicku, odkud k nám z obce Nesměň (malá a příjemná vesnička se 130 obyvateli) přijeli naši přátelé a kamarádi, za což jim patří velké poděkování. Jak sami říkali, moc si to v Protivíně užili, skvěle se pobavili, dobře najedli, a slíbili, že za rok přijedou zase.

Svou tradici si tento unikátní masopust nese už od války. Do růžičkové koledy smí jenom svobodní mládenci.Ráno se zpravidla vyjde v 8 hodin, koledníci zatočí kolečko na píseň Červená růžičkona šťastný návrat, potom jdou pro požehnání ke kostelu a panu faráři, udělají tiché kolečko všem kamarádům, kteří do koledy chodili a teď už odpočívají na hřbitově,a následně si vyžádají povolení k provádění masopustní koledy odstarosty. Také vždy uctí minutou ticha padlé a popravené v obou válkách u pomníku obětem. A pak už se jde dům od domu.Je to fyzicky dost náročné, klobouk vyztužený drátěnou konstrukcí je těžký. Večer navíc masopust vrcholí v hospodě, kde koledníci musí provést každou ženu ze vsi.

Není a nebyla to pouhá obchůzka spojená se žádostí o obdarování, ale dramatický útvar s přísným řádem. Střídají se v něm prvky vážné, obřadní s humornými a zábavnými, motivy ryze náboženské, satira na společenské poměry s lidovou filozofií a humorem. Zatímco na většině míst jsou masopustní oslavy spojené především s rejem maškar, Doudlebsko si hlídá koledu s přesně danými pravidly. Je v nich jak pašijová symbolika, tak pohanství s přírodními zákonitostmi – například trasa koledníků vždy míří směrem, kterým se na obloze pohybuje Slunce.

V Doudlebech tvoří koledu celkem dvanáct mužů. Jsou to matka, hejtman, rychtář, první a druhý konšel, tři tancmajstři, žitnej, pšeničnej, ovesnej a moučnej. Matka neboli caperda je oblečená do oděvu pošitého barevnými proužky látky, které znázorňují rozkvetlou louku. V ruce drží cep, jímž ukazuje směr putování koledy a zatáčení koleček. Na hlavě nosí vysoký špičatý klobouk s rouškou na obličej. Na zádech má zvonek, aby se koledníci neztratili v mlze. Ostatní koledníci tancují v běžných svátečních oblecích, na nohou však mají vysoké holínky. Hlavním symbolem koledy jsou vysoké klobouky ozdobené krepovými kytičkami. Znázorňují pestré kvítí českých luk a tam, kde tradici dodržují nejpřesněji, jich na klobouku bývá 365 jako dní v roce. Na výši každého klobouku je pět rudých krepových růží jako pět ran Kristových. Kolem dokola jsou obalené zeleným jalovcem – symbolem Ježíšovy trnové koruny. Pod obrubou klobouku je stužka s červenými a bílými třásněmi, které značí krev a pot Krista.

Tohle všechno budou moci spatřit na vlastní oči všichni, kdo se na masopustní koledu přijdou v Protivíně podívat. V maličkostech budeme muset koledu přizpůsobit našim podmínkám, ale koledníci postupy své tradiční koledy striktně dodržují. Každému, kdo dá štědrou koledu, poděkují zatančeným kolečkem. Rybníkáři (střapatí) dělají čest svým tradicím a páchají neplechu na každém kroku. Ti, kdo vydržíi na taneční veselici konanou v Rku, uvidí i tradiční obřadní trestání koledníků, kteří se v průběhu koledy provinili.

Červená růžičko

Červená růžičko, pročsenerozvíjíš,

červená růžičko, pročsenerozvíjíš,

Proč ty k nám Pepíčku, proč ty k nám Pepíčku,

proč ty k nám nechodíš.

Jábych k vám rád chodil, ty by si plakala,

červeným šátečkem s bílýmokraječkem oči utírala.

Proč bychjá plakala, kdyžměnic nebolí,

milovali jsmese, milovali jsmese

jako dva holubi.

Jako dva holubi, jakodvě hrdličky,

dávali jsmesobě, dávali jsmesobě

slaďoučkéhubičky.

Slaďoučkéhubičky, falešná láska tvá,

nebudu ti věřit, nebudu ti věřit,

až bude ohláška.

Až bude ohláška na tej našífaře,

tenkrátbuduříkat, tenkrát budu říkat

tvémubratrušvagře.

Tvémubratrušvagře, matce paní mámo,

budujílíbávat, budujílíbávat,

ruce každé ráno.

Ruce každé ráno, nohy každý večer,

abychjápředešel, abych já předešel,

těmfalešnejmřečem.

Kopírování fotografií bez souhlasu autora, není dovoleno!

 Galerie


 

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>

Aktuality

21.7.2017

Prográmek na úpravu fotografií

ZPS 18 lencik
Fotografie se upravují odedávna. U klasické fotografie...

20.6.2017

Strakonické kropítko – mlžítko

Kropítko Strakonice
Zaregistroval jsem na internetu, že Strakonice mají na...

16.6.2017

Kde se vzali vynálezy a technologie?

Video vynálezy
Říkává se, že „nouze naučila Dalibora housti“....